Obrázek pod textem mám na ploše, je dlouhá léta mojí modlou a  dříve mě ani nenapadlo, že bych se k tomu času někdy přiblížil. Takže jsme si s klukama  Bačíkovic udělali takovej vysněnej Labor day.

Krásnej den to byl jak po stránce počasí, tak blahodárného  klidu na letišti v Týnci, který chvílemi prořezával  řev Démona .

Letos jsem v tom jel po prvý, testování po okreskách už nemá smysl, nedá se to pořádně rozbalit a na novejch kolech by to mohlo bejt vo hubu.  Na Chevym jsou doslova desítky drobných i větších úprav od loňských sprintů. Ty zásadní by šly shrnout do odlehčení  celkem přes 110kg, vstřikování MW50 do sání a komplet Hoosierské obutí na hliníkových discích. Z toho jsem měl docela lepiky, přece jen přední žiletky vypadají zvláštně. Nakonec jsem to na nich rozbalil na 187 km/h, to bude dostačující. Při akceleraci to táhne slušně ven z dráhy, ale to dělalo vždycky.  Vstřikování methanolu jsem se bál taky, přece jen to kurevsky hoří, pro sychr jsem už vybaven hasičákem.

         Odhalili jsme i pár nedostatků, což je dobře, jak se říká těžce na cvičišti – lehce na bojišti. Opakující se problém s řemenovým  pohonem  serva jsme odstranili na místě přecvaknutím zničeného  řemenu, následně ještě večer odebráním celého serva a držáku, krásných 7 kilo dole. Bez serva se jezdí blbě a zas míň bezpečně, ale dá se zvyknout. Jako studovaný elektrotechnik jsem ukázkově podcenil kabely ke startéru, takže plně ohřátý motor natočit nešel, na nápravě už dělám.

Největší problém přetrvává, je to přenos výkonu. Bez lepivé dráhy lepší časy nebudou, takže budeme lepit. Následující plán je zatopit Mustangům už za pár dní, tak snad vyjde počasí a všechno.

Díky Tepelskejm klukům za odvoz Démona, byl to fajn den.